Bombardováním zbytkové Jugoslávie (Srbska a Černé hory) v roce 1999 a násilným odtržením jižní srbské provincie Kosovo a Metochija, její okupací armádami NATO a vyhlášením samozvané "Republiky e Kosovës" se dopustil "kolektivní Západ" zločinů proti mezinárodnímu právu. Naše páteční demonstrace toto chce připomenout. Vždyť stejně podle jednaly tytíž "naši spojenci" i v roce 1938 v Mnichově!

Přijďte podpořit boj kosovských Srbů za důstojný život v jejich okupované zemi

Rozhodnutí Budapešti zablokovat tzv. evropskou integraci Kosova, přestože již uznala jižní srbskou provincii jako nezávislý stát, je motivováno suverénní zahraniční politikou prosazovanou premiérem Viktorem Orbánem, který se snaží nejen hájit mezinárodní právo, ale také zachovat přátelské vztahy se Srbskem.

Maďarsko nepatří mezi pět členů EU (Kypr, Řecko, Rumunsko, Slovensko a Španělsko), kteří odmítají uznat nezávislost Kosova. Uznání Kosova ze strany Maďarska provedli Orbánovi předchůdci v roce 2008. Přesto maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó 10. ledna prohlásil, že jeho země bude hlasovat proti členství Kosova v evropských orgánech.

Přestože Maďarsko uznalo Kosovo, je dnes zřejmě jedinou zemí v EU, která skutečně uplatňuje samostatnou politiku. Srbsko, které není členem EU, je jednou z mála zemí v celé Evropě, která rovněž uplatňuje suverénní politiku. Vzhledem k tomu, že obě země spolu sousedí a mají hluboké historické vazby, je přirozené, že jsou dnes přátelské.

Vzhledem k tomu, že Kosovo v prosinci požádalo o členství v EU a oznámilo svůj záměr učinit totéž v Radě Evropy, což má v Bruselu velkou podporu, Maďarsko se nevyhýbá obraně Srbska.

V reakci na tyto kroky na společné tiskové konferenci se svým srbským protějškem Ivicou Dačićem Szijjarto uvedl:

„Předčasné přijetí Kosova různými evropskými subjekty může ohrozit snahu o usmíření. Pokud se tedy bude hlasovat o přijetí Kosova za člena Rady Evropy, bude vláda hlasovat proti.“

Dačić zase uvedl, že kosovskou otázku lze vyřešit pouze ústupky.

„Jsme přesvědčeni, že otázku Kosova lze vyřešit pouze kompromisem, a jsme velmi citliví na to, že se k ní přistupuje v souladu s politikou dvojích standardů, pokud jde o územní celistvost,“ řekl Dačić. „Buď je územní celistvost principem, nebo není. Nelze být v jednom případě pro zachování územní celistvosti a v druhém případě to říkat naopak.“

Bělehrad a Priština vedou od roku 2011 dialog o normalizaci vztahů pod vedením EU a přirozeně se v něm dosáhlo jen malého pokroku, protože Brusel neústupně uznává a podporuje odtržení Kosova od Srbska. A to i přesto, že tím bylo porušeno mezinárodní právo, konkrétně rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244, která v provincii zřídila dočasnou mezinárodní správu a zaručila územní celistvost Srbska.

Srbský ministr zahraničí poté zdůraznil, že je třeba zajistit bezpečnost etnických Srbů v Kosovu.

„Pokud to KFOR nechce dělat a pokud to nechce dělat kosovská policie, pak nás neberte tak, že srbská policie a armáda musí zajistit bezpečnost a mír v Kosovu. To bychom nechtěli,“ zdůraznil.

Orbánova vláda si je vědoma toho, že je téměř nemožné, aby se Kosovo stalo členem EU, protože existuje pět států, které budou takový krok VETOVAT. Nicméně vzhledem k tomu, že Kosovo není ničím jiným než vojenskou okupací NATO a centrem albánských narkotik a obchodu s lidmi, obává se Orbán následků, které by taková země mohla mít pro něj samotného, kdyby se stala členem EU.

Neméně důležitý je osobní přátelský vztah mezi Orbánem a srbským prezidentem Aleksandarem Vučićem, který odráží silné vztahy, jež si moderní Maďarsko a Srbsko vytvořily. Navzdory tomuto vývoji má však i Orbán svá omezení a je nepravděpodobné, že by Budapešť v dohledné době zvrátila své uznání Kosova jako nezávislého státu. Je třeba vzít v úvahu, že Maďarsko je členem EU a NATO a má vůči svým partnerům určité závazky.

Vzhledem k tomu, že většina členů EU a NATO uznává nezávislost Kosova, nemůžeme očekávat, že Maďarsko své uznání ze dne na den změní, zejména když je již nyní pod silným tlakem kvůli svému postoji k válce na Ukrajině.

Navzdory neochvějnému postoji Západu se tlak na vládnoucí albánské orgány v Kosovu nezastavil. Srbsko požaduje zřízení Sdružení srbských obcí, což je struktura, která by měla výkonné pravomoci, což však tzv. kosovský premiér Albin Kurti a ústavní soud vyloučili.

To překvapivě nezabránilo Západu vyvíjet tlak na Kosovo, přičemž vysoký poradce amerického ministerstva zahraničí Derek Chollet 11. ledna prohlásil, že 

„Kosovo musí splnit všechny závazky v rámci dialogu, včetně vytvoření Sdružení obcí se srbskou většinou.“

Nicméně vzhledem k tomu, že stále více zemí, i když všechny mimoevropské, odstupuje od uznání Kosova, se Západ zoufale snaží uzavřít dohodu mezi Bělehradem a Prištinou. Z tohoto důvodu Chollet používá výrazy jako např.

„Věříme, že kosovská vláda by měla tuto rozmanitost oslavovat a zavést politiku, která přinese úspěch všem Kosovanům bez ohledu na jejich etnickou příslušnost.“

Priština však nemá zájem na budování inkluzivního státu, ale spíše albánského supremacistického státu, což Maďarsko naprosto odmítá podporovat, a proto stojí důrazně na straně svého srbského partnera.

Byla podepsána dohoda o „ekonomické normalizaci“ Bělehradu a Prištiny, tj. Srbska a Kosova. Dohodu o vzájemné ekonomické normalizaci podepsaly srbské a kosovské delegace ve formě dvou samostatných dvoustranných dohod mezi Srbskem a Spojenými státy, tj. Kosovem a Spojenými státy, tvrdí srbský prezident Aleksandar Vučić. Byla podepsána za přítomnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa s méně než hodinovým zpožděním ve vztahu k dříve oznámené agendě.

Kromě obnovených závazků k provádění dohody, které dosáhly obě strany pod záštitou zvláštního vyslance Donalda Trumpa pro dialog a poté velvyslance USA v Berlíně Richarda Grenela, o zřízení přímé letecké a železniční trati na trase Bělehrad - Priština a výstavbě dálnice Nis - Priština. dnes se strany mimo jiné zavázaly pozastavit na rok kampaň za uznání, tj. odnětí uznání Kosova.

Část dohody také odkazuje na regulaci vztahů mezi Kosovem a Izraelem, tj. Vzájemné uznávání obou stran. Z tohoto důvodu, posledního bodu, dohody mezi Kosovem a Srbskem nejsou totožné, oznámil dnes prezident Vučić na tiskové konferenci, protože srbská delegace odmítla vyzvat Izrael k uznání Kosova.

„Dohody jsou na 99% stejné,“ řekl Grenel médiím na briefingu po schůzce a dodal, že obě strany podepsaly dohodu o vzájemné spolupráci , ale ne, jak tvrdí srbský prezident, „dvoustranná dohoda se Spojenými státy“.

Kromě vztahů s Izraelem se dohoda liší také v tom, že předpokládá otevření mezinárodní finanční rozvojové společnosti v Bělehradě, nikoli však v Prištině.

Mezi body patřila ta, která se týkala přípravy studie proveditelnosti pro „sdílení Gazivody jako spolehlivého zdroje dodávek vody a energie“, ale také to, že se obě strany připojí k minischengenské zóně.

Přenášíme překlad dohody podepsané Aleksandarem Vučićem z angličtiny v plném rozsahu.

Ekonomická normalizace

1. září 2020.

Srbsko [Bělehrad] a Kosovo [Priština] se dohodly na pokroku v ekonomické normalizaci tím, že se dohodly na následujících skutečnostech:

- Obě strany provedou dohodu o dálnici Bělehrad - Priština, která byla dříve podepsána 14. února 2020.

- Obě strany provedou železniční dohodu mezi Bělehradem a Prištinou, která byla dříve podepsána 14. února 2020.

- Kromě toho se obě strany zaváží ke společné studii proveditelnosti týkající se možností propojení železniční infrastruktury mezi Bělehradem a Prištinou s jadranským přístavem.

Kosovo [Priština] a Srbsko [Bělehrad] budou spolupracovat s USA International Financial Development Corporation a EXIM na memorandech o porozumění za účelem dosažení následujících cílů:

- Dálnice míru

- Železniční spojení mezi Prištinou a Merdarem

- Železniční spojení mezi Nis a Prištinou

- Poskytování finančních prostředků na financování půjček potřebných pro malé a střední podniky (MSP)

- Další dvoustranné projekty.

- Stálá přítomnost Americké mezinárodní korporace pro finanční rozvoj v Bělehradě - Srbsku.

- Obě strany otevřou a zahájí společný hraniční přechod Merdare.

-Obě strany se připojí k „minischengenské zóně“, kterou ohlásilo Srbsko, Albánie a Severní Makedonie v říjnu 2019, a plně využijí jejích výhod.

- Obě strany budou vzájemně uznávat diplomy a profesní osvědčení.

- Obě strany se dohodly na spolupráci s americkým ministerstvem energetiky a dalšími příslušnými vládními orgány USA na vypracování studie proveditelnosti rozdělení jezera Gazivode / Ujmani jako spolehlivého zdroje dodávek vody a energie.

- Obě strany diverzifikují své dodávky energie.

- Obě strany zakáží používání zařízení 5G v rámci jejich síťové infrastruktury pocházející od nespolehlivých dodavatelů. Pokud takové zařízení již existuje, obě strany se zavazují jej včas odstranit a vyvinout další úsilí v oblasti zprostředkování.

-Obě strany zvýší kontrolu pasažérů v letecké dopravě, vymění si informace v rámci širší spolupráce USA na Balkáně a zaváží se k rozvoji technologie zabraňující neoprávněným činnostem, a to pomocí detekčních a informačních systémů poskytovaných Spojenými státy, včetně PISCES, APIS, ATS-G a SRT.

- Obě strany se zavázaly chránit a podporovat svobodu náboženského vyznání, včetně obnovy mezináboženské komunikace, ochrany náboženských budov a vymáhání soudních rozhodnutí týkajících se srbské pravoslavné církve, a pokračující restituce obětí holocaustu bez dědiců a nepochybně židovského majetku.

- Obě strany se zavázaly urychlit úsilí o nalezení a identifikaci ostatků pohřešovaných osob. Obě strany se zavázaly k identifikaci a provádění dlouhodobých a trvalých řešení pro uprchlíky a vnitřně vysídlené osoby. Obě strany se zavazují jmenovat osobu, která bude řídit toto úsilí na svých ministerstvech a bude koordinovat mezi Bělehradem a Prištinou a každoročně poskytovat aktualizované informace o počtu vyřešených a nevyřešených případů.

- Obě strany budou spolupracovat s 69 zeměmi, které kriminalizují homosexualitu, s cílem prosazovat dekriminalizaci.

-Obě strany se zavazují označit Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci a plně provést opatření k omezení obchodních a finančních aktivit Hizballáhu v rámci jejich jurisdikce.

Kosovo [Priština] souhlasilo s jednoročním moratoriem na členství v mezinárodních organizacích. Srbsko [Bělehrad] souhlasilo s jednoročním moratoriem na kampaň za uznání a zdrží se zasílání formálních nebo neformálních žádostí kterémukoli národu nebo mezinárodní organizaci, aby neuznávali Kosovo [Prištinu] jako nezávislý stát. Obě dohody o ukončení těchto činností vstupují v platnost okamžitě.

Srbsko [Bělehrad] souhlasilo s otevřením obchodní a státní kanceláře v Jeruzalémě 20. září 2020 a s přesunem velvyslanectví do Jeruzaléma do 1. července 2021.

Prezident Aleksandar Vučić

 

Viz obsah dohody podepsané Avdulahem Hotim ve zvláštních zprávách: Text dohody mezi Kosovem a Spojenými státy o ekonomické normalizaci mezi Kosovem a Srbskem

Přečtěte si o textu Trumpovadopisu Hoti, který podepsal na stejném ceremoniálu: Text Trumpova dopisu Hoti

Před 21 lety 24. března 1999 začala letecká agrese států NATO proti Jugoslávii. Byly ničeny nejen vojenské cíle, ale následovalo i letecké terorizování civilního obyvatelstva. Letouny NATO ničili železnice, silnice, mosty, továrny, sklady, rozhlasové a televizní vysílače. Napadaly i hotely, čínské velvyslanectví, kde zabily 3 diplomaty. Bombardovaly i bělehradské studio srbské televize, kde zabily noční směnu techniků. Celkové přímé škody způsobené bombardováním letouny NATO dosáhly miliard USD. Dalších 50 miliard jsou odhadované škody vzniklé zastavením výroby. Celá bombardovací agrese byla v členských zemích NATO doprovázena masivní propagandistickou kampaní postavenou na lžích a podvodech.

Smlouvou uzavřenou v Kumanovu 6.6.1999 mezi Jugoslávií a státy NATO, agrese skončila a následovala "dočasná" okupace jižního Srbska. Provincie Kosovo a Metochija přešly pod správu OSN a její mise UNMIK. Pod dalším diplomatickým nátlakem přešla správa Kosova pod misi Evropské unie EULEX. 17.2.2008 vyhlásili kosovsko-albánští teroristé a jejich patroni z NATO "nezávislé" albánské Kosovo.

Kampaň proti Jugoslávii v letech 1991-1999 a další kroky NATO v následujících letech jsou jedním dlouhým řetězem porušování mezinárodního práva. Je naší ostudou, že se Česká republika na těchto hanebnostech podílela a podílí.

Toto byl náš plán cesty, který pro koronavirovou pandemii na Balkánu jsme nuceni odsunout o rok. 

Cena za dopravu 5.000 Kč,

ubytování v obci Velika Choča v soukromí, cena za nocleh 6-8 euro na osobu a noc,

za příplatek snídaně,

oběd na cestě za cca 8 - 11 euro,

večeře podle dohody ve místě noclehu.

Navštívíme kláštery Visoki Dečani, Pečska Patriaša, Sveti Archandželi u Prizrenu, Zočište, Gračanica a města Kosovska Mitrovica, Prizren, Prišitna, Peč, Džakovica, Orachovac a srbské enklávy Osojane, Bjelo Polje, Štrbce, Osojane, Lukavac, Novake.

Vstup do klášterů dobrovolný – většinou vybíráme po dvou euro.

V případě plného obsazení autobusu vracíme část peněz za dopravu.

Zálohu 1.000,- Kč nutno složit na účet zapsaného spolku Přátelé Srbů na Kosovu u Raiffeisen bank č. účtu 33 53 53 / 5500 nejpozději do 15.7.2020, záloha je 14 dní před odjezdem nevratná.

Dotazy na detailní informace o zájezdu v roce 2021 směřujte laskavě na mail Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Středa, 24. dubna 2019 /Mirko Raduševič / Literárky

Jestli nevíte, kde by se takové území mohlo nacházet, po nápovědě, že je to území proslulé pašováním nejen drog a druhou největší americkou základnou v Evropě Bondsteel, vám jistě dojde, že jde o Kosovo.